Oddlužení podnikatelů
Návrh na povolení oddlužení mohou podat i podnikatelé - fyzické osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Oddlužení podnikajících právnických osob insolvenční zákon nepřipouští.
Podmínkou je, že fyzická osoba - podnikatel nemá dluhy z podnikání. Tato podmínka se netýká:
- zajištěných pohledávek - jde o pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy
- pohledávek, jejichž věřitel s oddlužením souhlasí - přitom pokud věřitel nejpozději společně s přihlášením své pohledávky insolvenčnímu soudu výslovně nesdělí, že s řešením úpadku fyzické osoby - podnikatele oddlužením nesouhlasí, příp. toto své sdělení neodůvodní, platí, že věřitel s oddlužením souhlasí.
- pohledávek, které zůstaly neuspokojeny po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurz na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d) insolvenčního zákona.
Dřívější právní úprava nepřipouštěla mít jako zdroj svých příjmů ke schválení splátkového kalendáře příjmy z podnikání, nyní je však toto možné. Je třeba se připravit na to, že budete muset poskytovat součinnost insolvečnímu správci a každý měsíc mu předkládat seznam svých příjmů, aby mohla být vypočtena splátka pro oddlužení, kterou budete muset každý měsíc uhradit. Konkrétní podrobnosti budou s ohledem na specifika každého případu stanoveny individuálně v rozhodnutí soudu o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře.
Insolvenční zákon zná u podnikatelů další formu úpadku - tzv. předlužení. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.
U podnikatelů musíme upozornit na to, že insolvenční zákon těmto osobám výslovně ukládá povinnost podat insolvenční návrh, a to bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli nebo při náležité pečlivosti měli dozvědět o svém úpadku. V opačném případě hrozí odpovědnost za škodu či jinou újmu, která porušením této povinnosti věřiteli vznikla.